Petici za navrácení 10 % zemědělské půdy přírodě spustila ekologická organizace Čmelák ve spolupráci s partnerem IPUR. Usilují o podporu široké veřejnosti pro urychlení návratu krajinných prvků do zemědělské krajiny. Větší prostor pro nové mokřady, tůně, remízky či aleje má umožnit, aby se naše krajina stala opět pestrou, harmonickou a odolnější vůči změnám klimatu.
V petici ekologové upozorňují na problémy, které trápí českou zemědělskou krajinu: eroze, znečištění vod umělými hnojivy a pesticidy, narovnání či zahloubení potoků nebo zásadní úbytek biodiverzity. Více přírodních prvků by podle nich v krajině vytvořilo „záchrannou“ síť, poskytlo opět stanoviště dříve běžným rostlinám i živočichům, přispělo k lepšímu zadržování vody.
„I když o potřebě obnovy naší krajiny mnozí mluví, ve skutečnosti se ale stále nic zásadního neděje. Nové tůně, remízky či aleje jsou spíše výsledkem práce nadšenců než systematického přístupu státu. Systém zemědělských dotací zemědělce navíc nijak nemotivuje, aby rozčlenili obrovská pole. Proto chceme, aby dotace pobírali jen ti, kdo vyčlení část polí právě na přírodní prvky,“ říká Jan Korytář, předseda organizace Čmelák.
Do zemědělství přitom plyne ročně téměř 40 miliard korun. V rámci přípravy nového Strategického plánu Společné zemědělské politiky prosazoval Čmelák spolu s IPUR a dalšími ekologickými nevládními organizacemi z neformální Koalice pro krajinu, aby vyplácení dotací bylo více navázáno na různá ekologická opatření v krajině. Zemědělci by podle nich měli nejen produkovat potraviny, ale zároveň pečovat o krajinu. Nejsou v tom sami, v zásadě to samé prosazuje i Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Jenže prosazování potřebných opatření naráží na odpor nemalé části zemědělců.
„Stát dnes sice podporuje výsadby stromů v krajině i vytváření tůní a malých vodních nádrží, problém je ale zajistit pro tato opatření potřebné pozemky. Zejména pokud se to týká velkých ploch polí, je to téměř nemožné,“ říká Jana Bujoková, ředitelka Čmeláka.
Námitky, že by převedení části polí pro neprodukční krajinotvorné prvky vedlo k nedostatku potravin, ekologové odmítají. V současné době je část polí využívána na produkci pro bioplynové stanice nebo biosložky do paliv. Problém České republiky není nedostatek potravin, ale přesný opak – 60 % obyvatel má nadváhu nebo přímo obezitu, a ročně se u nás zcela zbytečně vyhodí cca 350.000 tun potravin. Vyčlenit část polí zpět pro přírodu si určitě můžeme dovolit.
Čmelák je největší severočeskou ekologickou organizací. Zaměřuje se již 28 let na praktickou ochranu biodiverzity, zadržování vody v krajině nebo přeměnu smrkových monokultur. Vlastní bezmála 70 hektarů vlastních přírodních pozemků, kde vytváří nová místa pro přírodu mimo již existující chráněná území.
Více o projektu na www.koaliceprokrajinu.cz
Kontakt:
Mgr. Jan Korytář, jan.korytar@cmelak.cz 776 561 736
Projekt Koalice pro krajinu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.
